První nálet na rafinerii Fanto během druhé světové války byl realizován letectvy Velké Británie a Jižní Afriky. Podle štábu MASAF (Mediterranean Allied Strategic Air Force) mělo k útoku na rafinerii dojít 22.7.1944, v 00.30 h.
Náletem byly pověřeny bombardéry náležející k No. 205 (Heavy Bomber) Group RAF. Velitelství této skupiny bylo na italské základně Foggia. Group byla dále rozčleněna na následující Wingy a Squadrony:

No. 231 Wing RAF
- No. 37 Sq. RAF		Wellington Mk.X
- No. 70 Sq. RAF		Wellington Mk.X
No. 236 Wing RAF
- No. 40 Sq. RAF		Wellington Mk.X
- No. 104 Sq. RAF		Wellington Mk.X
No. 240 Wing RAF
- No. 178 Sq. RAF		Liberator B. Mk.VI
- No. 614 Sq. RAF		Halifax Mk.II
No. 330 Wing RAF
- No. 142 Sq. RAF		Wellington Mk.X
- No. 150 Sq. RAF		Wellington Mk.X
No. 2 Wing SAAF
- No. 31 Sq. SAAF		Liberator Mk.VI
- No. 34 Sq. SAAF		Liberator Mk.VI

Podle plánu se na akci připravovalo 66 wellingtonů (každý 3x 500lb puma MCTD (Medium Capacity Timed Delay) a 2-3 x 250lb puma GPTI (General Purpose)), 26 liberátorů (každý 12x 500lb puma MCTD) a 9 halifaxů.
Halifaxy byly rozděleny do dvou skupin:
I. „Blind Illuminators“ – měla dohromady 45ks osvětlovacích pum Flares Mk.III.
II. „Visual Marker Bombers“ – 12ks značkovacích pum červené barvy a osm kusů zelené barvy (Target Marker Bomb / Red – TMB/R, Target Marker Bomb / Green – TMB/G).

21.7.1944 nakonec odletělo z italských základen 64 wellingtonů, 26 liberátorů a 8 halifaxů. Vydaly se na cestu dlouhou cca 1.200 km. Z Itálie letěly nad chorvatský Novigrad, otočily na Záhřeb, kde změnily kurs na Vídeň. Při přeletu Alp měly některé letouny (převážně jihoafrické) technické problémy a musely se vrátit.
Letouny zachytil německý radiolokátor včasné výstrahy Freya na ostrově Hvar. Vzlétlo 51 nočních stíhaček Bf-110G a Ju-88G náležejících k Reichsverteidigungu – k I./NJG 6, III./NJG 6 a II./NJG 101.

Mapový podklad: maps.google.com

Nad Protektorátem se pohybovaly směrem od Brna přes Svitavy směrem k cíli. Přílet svazu byl v Pardubicích zaznamenán v 00.08 ve směru od Svitav, v 00.12 byl vyhlášen letecký poplach.
Nad Pardubice se blížil svaz čítající 49 letounů Vickers Wellington, 14 letounů B-24 Liberator a 5 letounů HP Halifax.

První značkovací Halifax JP186 (pilot F/O Bruce) přiletěl nad Pardubice cca v 00.20. Musel dělat okruhy, aby našel rafinerii. Při třetím okruhu nalezl tok Labe i cíl. V 00.24 svrhnul z výšky 2.000m první serii osvětlovacích pum. Mezi 00.25 a 00.28 ozářily část města. Druhou serii svrhnul F/O Bruce v 00.30 přímo nad rafinerií. Vítr zanesl padákové flery k východu. To zmátlo druhý osvětlovací Halifax JP275 (pilot F/Sgt Bryant). Následně halifaxy JP282 (pilot F/Lt Langton) a JP179 (pilot F/O Simpson) shodily červené markery, které byly pro bombardovací svaz nejdůležitější, nad město mimo prostor rafinerie. V 00.34 pátý Halifax JP241 (pilot P/O Parker) označil zelenými markery oblast blíže cíli (zhruba mezi rafinerií a Labem). Ale zelené markery byly pouze pomocné, svaz se řídil červenými markery.

V 00.31 odhodil náklad pum Wellington LP467 QT-L od No. 142 Sq. RAF (pilot Australan F/Sgt. J. Ashwell). V 00.35 začaly bomby dopadat do prostoru Vrtálny, 00.37 prostoru Židova a zemské donucovací pracovny, 00.49 ojedinělé bomby dopadly na na roh Jindřišské a Karlovy ulice. Poté dopadlo několik pum u závodu Explosie v Semtíně, pravděpodobně z Wellingtonu LP200 od No. 104 Sq. RAF (pilot Sgt. Petrie). Pardubický Luftschutz uvádí v 01.21 „všeobecný odlet na jih“ - letouny se vydaly na zpáteční let přes Přelouč, na Štýrský Hradec a zpět do Itálie.

Již nad Pardubicemi slavily úspěchy němečtí stíhači. Jeden wellington musel v 00.33 (podle [3] až v 01.30) nouzově přistát u Semína nedaleko Přelouče. Byl to LN699C od No. 70 Sq. RAF. Jeho posádku tvořili: Lt. N. K. Weekes – pilot, Flt. Sgt. H. Hoyle – navigátor, Flt. Sgt. L. Hedborough – radista. Sgt. W. R. Cotgrove – střelec bomb a Sgt. W. P. Rudland – střelec. Dva členové posádky opustili stroj na padácích. Dva nouzově přistáli , pokusili se letadlo opravit a nahodit motory a znovu vzlétnout. To se jim nepodařilo, proto letadlo zapálili a uprchli do lesa. Pilota s jedním členem posádky k ránu nalezl v lese řečanský hajný a dovedl je na protektorátní četnickou stanici v Řečanech nad Labem. L. Hedborough na padáku přistál u Benešovic, ráno byl nalezen a doveden na četnickou stanici do Přelouče. Všichni přežili válečné zajetí. Sestřel tohoto letounu nárokoval Oblt. Helmut Schulte (velitel 7./NJG 6), pilot letounu Bf-110 G-4 (2Z+BR). Spolu s ním tvořili posádku letadla radarový operátor Obfw. Meyer a palubní střelec Uffz. Fischer. Flak nárokoval sestřelení dvou a stíhači 4 wellingtonů a jednoho DC-3 během celé trasy náletu – ve skutečnost bylo z traceno 5 wellingtonů a jeden liberátor.Tři z těchto letounů havarovaly na našem území.

Bylo svrženo 2.345 bomb o tonáži 91t, 28 z nich bylo následně nalezeno nevybuchlých. Zasažené oblasti se táhly v pruhu od nemocnice přes Pardubičky, Slovany až k Labi (zvláště prostor od Zemské donucovací pracovny k Ležánkám), dále byla zasažena oblast od labského mostu ke Starému Hradišti, oblast od rafinerie k Rosicům nad Labem, a roh ulice Jindřišské a Karlovy. Zničeno bylo 23 domů úplně, 19 poškozeno těžce, 37 středně a 58 lehce. Záchranné práce probíhaly do 29.7.1944. Pumy rozryly 1.686.175 m2 polí a 44.795 m2 luk. Výsledkem náletu bylo 43 (44)mrtvých, včetně sedmi dětí, 20 těžce a 12 lehce zraněných (podle [2] 44 mrtvých, 38 zraněných a 167 lidí přišlo o střechu nad hlavou) 6 osob bylo zasypáno. Rafinerie, samotný cíl náletu, nebyla zasažena vůbec...

25.7. se konal smuteční obřad na Pernštýnském náměstí – rozloučení s 37 mrtvými. Hromadný pohřeb zorganizovala státní správa, jejíž představitelé se ho také účastnili - např. německý starosta Pardubic Julius Stumpf a ministerský předseda protektorátní vlády Jaroslav Krejčí. Věnec obětem zaslal i říšským ministr pro Protektorát Čechy a Morava, SS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS und Polizei Karl-Hermann Frank.

Pohřeb obětí náletu 25.7.1944 na Pernštýnském náměstí. Zdroj: Sbírka M.Veverky

Pohřeb obětí náletu 25.7.1944 na Pernštýnském náměstí. Zdroj: Sbírka M.Veverky

Kolona s obětmi náletu na dnešní třídě Míru 25.7.1944. Zdroj: Sbírka M.Veverky

Poslední aktualizace: