30. bitevní letecký pluk byl posledním leteckým plukem, který na pardubickém letišti působil ještě v devadesátých letech a jeho zrušením a převedením letadel do Náměště nad Oslavou skončilo období, kdy na letišti působila bojová jednotka československého a následně i českého letectva.

30. stíhací bombardovací pluk vznikl na základě rozkazu ministra obrany č.0018887 z 11.7.1958 přečíslováním z 26.slp (VÚ 1562) a doplněním jedné letky ze zrušeného 30. bitevního leteckého pluku "Ostravského". Jeho působištěm bylo letiště Hradčany u Mimoně, ve výzbroji měl v tuto dobu MiGy-15.
Velitelem pluku se stal pplk. Vladimír Fros.
13. září byla pluku propůjčena bojová zástava zrušeného 30. „Ostravského“ bitevního leteckého pluku, která mu zůstala až do roku 1990, kdy byla odevzdána vojenskému vojensko-historickému ústavu.
Na letouny pluku byly proto malovány znaky města Ostravy, jak tomu bylo u jeho zrušeného předchůdce. Znaky se objevily určitě na letounech MiG-15 čísel 3004, 3006, 3117, 3133, 3139, 3255, 3677, 3703, 3738, 3806 (později byl modifikován do verze V – pro vlekání terčů), 3815, 3847, 3904, 3905, 3912, 3917, 3925, 3947, dále to byl MiG-15UTI č.2744 (nyní ve Kbelích), MiG-15bisSB č.3137 a MiG-15bis č.3244 (později konvertován na bisR pro 47.pzlp).

Pluk redislokován do Hradce Králové, kde se dostal do podřízenosti 2.sbold

16.2.1960 došlo k letecké katastrofě, kdy při nočním navigačním letu ztratil npor. Jozef Petruška na letounu MiG-15bisSB č.0550 svou polohu, nepřešel do stoupání a narazil do kopce Medvědín nad Špindlerovým Mlýnem.
V 60. a 70. letech do sestavy velitelského roje v Hradci Králové patřily i vrtulníky Mi-1.

Do funkce velitele pluku ustanoven pplk. Jaromír Šena (1961-1965).

26.4.1962 cvičil npor. Jiří Věchet střelbu na pozemní cíle. Po vybírání kanónové zteče došlo u jeho MiGu-15SB č.0554 k zablokování výškovky. Pilot vytrimoval letoun do vodorovného letu a zamířil k letišti. Na okruhu zablokování povolilo a pilot v pořádku přistál. Příčinou zablokování výškovky byly cizí předměty v kabině (příruba, šroub a úhelník) pocházející ze Středočeských strojíren.

19.5.1962 (podle [7] 19.6.) kpt. Josef Blažek bombardoval na střelnici Bělečko. Po vybrání zteče na letounu MiG-15SB č.1140 se letoun začal třást a kouřit. Pilot se domníval, že letoun hoří a tak odhodil překryt kabiny. Letoun ovšem nehořel, příčinou problémů byla prasklá vysokotlaká trubička od vysílače tlaku paliva ke kolektoru vysokého tlaku paliva. Pilotovi se podařilo s letounem přistát, ale letoun začal hořet. Sice se ho podařilo brzy uhasit, ale z dalšího létání byl pro velké poškození a nerentabilnost opravy vyřazen.
30.5.1962 odstartoval k nočnímu letu na MiGu-15UTI č.2312 kpt. Vlastimil Ondráček. Po startu ucítil náhlou změnu v tahu motoru, ale přístroje nesignalizovaly žádné problémy. Pokračoval v letu, ale řídící létání mu rozkázal přistát. Strážný na konci dráhy ho totiž informoval o nálezu hnací trysky, kterou viděl z letounu upadnout.

V březnu došlo k mimořádné situaci, při níž na MiGu-15 (pilot npor.Jaroslav Bursa) došlo k poruše motoru. Pilot s poškozeným strojem dokázal přistát na letišti v Hradci Králové.
15.3.1963 došlo k velké letecké katastrofě. Při cvičném letu došlo nad Českým Meziříčím ke srážce MiGu-15SB č.5235 pilotovaným npor. Jiřím Čermákem a MiGu-15UTI č.2613 s posádkou tvořenou kpt. Oldřichem Sedláčkem a kpt. Jaroslavem Machem. Spárka se v prostoru dálné na odletu srazila s krajním MiGem-15SB z roje, který se chystal přistát. O život přišli všichni tři piloti, trosky jednoho ze strojů navíc dopadly na obytný dům č.p.321, kde připravily o život čtyřiasedmdesátiletou ženu. Za příčinu katastrofy byl označen nedostatečný přehled řídícího létání o pohybu letounů, ale hlavní příčinou bylo nedodržení stanovené výšky MiGu-15UTIm, který místo výšky 2.000m letěl o 500m níž. Výška 1.500m byla pro průlet prostorem DPRNS obvyklá, ke změně na 2.000m došlo na předletové přípravě o den dříve. Na té ovšem kpt. Sedláček nebyl, neboť se v Čáslavi musel účastnit rozboru letecké katastrofy dvou MiGů-15 od 18.sbolp, která se stala právě 14.3.1963.

26.4.1964 došlo k další katastrofě, kdy na letounu MiG-15bisSB č.1812 přišel v důsledku ztráty orientace za ztížených povětrnostních podmínek a chybě v navigaci o život pilot kpt. František Lang. Letoun narazil severovýchodně od Rokytnice v Orlických horách do terénu na kótě 891.

Na začátku srpna došlo při nácviku bombardování ostrými pumami k poškození dvou letounů. Kpt. Vlastimil Ondráček odhodil pumy nízko a poté málo energicky stoupal. Dva jím vedené letouny MiG-15 byly poškozeny střepinami z exploze. Npor. Jiří Kurz s MiGem-15bisSb č.1166 i npor. Bruno Jakubec s MiGem-15bisSB č.0408 dokázali s letouny s děrami v potahu trupu i křídel bez potíží přistát.

6.11.1964 sjel mjr. Vladimír Šimon s MiGem-15bis č.5224 z pojížděčky a letoun poškodil. Pilot byl při pojíždění k nočnímu vzletu oslněn přistávacími světlomety.

21.6.1965 trénovali piloti 30.sbolp zkrácené starty za použití startovacích raket. Při startu MiGu-15SB č. 1113 ucítil po zážehu raket pilot npor. Václav Novotný nárazy a cukání letounu. Vzlet ihned přerušil. Jedna z raket se utrhla ze závěsu, poškodila potah křídla a urazila přídavnou palivovou nádrž pod křídlem. Tím zároveň byla automaticky odhozena i nepoškozená palivová nádrž zpod druhé poloviny křídla.

Velitelem pluku se stal pplk. Karol Zubo.

21.7.1967 odstartoval kpt. Jiří Věchet k přeletu Pieštany - Přerov - Hradec Králové. 5 minut po startu se z MiGu-15bis č.3201 katapultoval. Letoun dopadl do lánu cukrovky asi 1km od obce Vlčnov u Kyjova. Příčinou katapultáže bylo vysazení motoru způsobené přerušením dodávky paliva. To mělo na svědomí příliš silné předpětí pružiny stopkohoutu.

20.9.1967 se při průletu na hradeckým letištěm střetnul MiG-15bis kpt. Česlava Raka s rackem. Letoun se začal chvět, pilot provedl okruh a přistál. Srážka měla pro letoun devastující účinky. Byl poškozen potah trupu a zborcen vstupní prstenec. Nejhorší bylo zkroucení nosníku hlavního křídla. Letoun musel být zrušen.

V tomto roce se začaly činit kroky ke zrušení pluku.

25.6.1968 zahynul během soutěže v navigačním průzkumu mjr. Václav Samöel. Po startu měl letět po trase Solnice - Lupenice - Častolovice - Lično. V prosotru Lična měl do 10 minut najít a nahlásit polohu V3S-ky. Cíl našel minutu před koncem limitu během čtvrtého průletu. Při prudké pravé zatáčce ale letoun přetáhl, ten se převrátil na záda a narazil do země. Pilot se pokusil vystřelit, ale pro malou výšku neproběhla katapultáž úspěšně. Letoun MiG-15bisR č.3651 byl zničen. Mjr. Samöel byl známý tím, že na podzim 1956 v oblasti Poddunajské nížiny unikl na Il-10 útoku sovětského stíhače.

31.7.1968 byla pluku odebrána bojová zástava a započalo se s postupnou likvidací útvaru.

22.8.1968 obsadily letiště v Hradci Králové polské tankové jednotky a sovětský 42.gvibap vybavený MiGy-17A v počtu asi 50 letounů.
25.8.1968 byl zrušen předchozí rozkaz k likvidaci pluku a rušení bylo zastaveno.

3.10.1968 pluk přešel z podřízenosti 2.sbold k 34.sbold v Čáslavi.

V listopadu byl obnoven letecký výcvik.

14.5.1969 pplk. Ladislav Penc neúmyslně odhodil cvičné cementové pumy CCP-70/50. Pumy dopadly asi 40m od řadové zástavby obce Petrovice. Nikdo nebyl zraněn. Technická závada na letounu byla vyšetřováním vyloučena.

13.6.1969 prováděl mjr. Jan Vojtek nízký navigační let po trati Hošťka - Dvůr Králové. V prostoru Mnichova Hradiště začaly motoru MiGu-15bis č.3124 klesat otáčky. Pokusil se je zvýšit, ale ani nouzový postup nepomáhal. Pilot ještě nastoupal do 800m a rozhodl se přistát na místním záložním letišti. Před přistáním motor vysadil úplně, ale pilot letoun "dotáhnul" až na VPD, kde v pořádku přistál. Příčinou závady na motoru bylo zadření středního ložiska a posunutí transmise.

Na konci července provedl letovod pluku, pplk. Ambroz Vigášský, výkrut nad hradeckým Stříbrným rybníkem ve výšce okolo 100m. Údajně tam trávili prázdniny jeho dva synové. Byl to jeho poslední let, nejen na MiGu-15bis č.3924. Kvůli této letecké nekázni byl vyloučen z řad létajícího personálu.

Při ostrých střelbách ve VZL Malacky došlo 9.8.1969 ke srážce dvou letounů MiG-15bis. Pilot na čísle (npor.J.Pražák, letoun č.3124) šel v rozporu se zásadami střílet na vzdušný terč jako první, po ohlášení, že vidí cíl, mu vedoucí (pilot mjr. František Klejna, letoun č.3783) dal povel k zaujmutí východiska ke zteči. Vedený zřejmě povelu nerozuměl, přestal sledovat vedoucího a došlo ke srážce. Křídlo letounu mjr.Pražáka narazilo shora do kabiny letounu mjr. Klejny. Mjr.Klejna pravděpodobně upadl do bezvědomí, jeho letoun přešel do vývrtky a pilot v jeho troskách zahynul. Npor.Pražák se stihnul katapultovat. Hlavní příčinou bylo porušení povinností pilota na čísle (nesledoval vedoucího před rozchodem a místo toho se věnoval cíli), ale odpovědnost byla přisouzena i vedoucím funkcionářům – veliteli pluku, zástupci velitele pluku odpovědného za přípravu pilotů, veliteli roje. Byla to na dlouhou dobu poslední letecká katastrofa u pluku.

Díky normalizačním čistkám odešel z funkce velitele pluku pplk. Karol Zubo (v roce 1971 propuštěn z armády) a byl nahrazen pplk. Jindřichem Vávrou.

7.6.1970 probíhal na hradeckém letišti regionální letecký den. Mjr. Česlav Rak předváděl prvky vyšší pilotáže na letounu L-29 č.3245. Při tlačeném půlpřemetu mu povolil centrální zámek upínacích pásů a pilot se ocitl nalepený na překrytu. Poté, co přestala působit odstředivá síla, se letoun opět vrátil pod kontrolu a pilot bez dalších obtíží přistál.
Během června neúmyslně odhodil pplk. Antonín Kodejš raketomety SR-55 z MiGu-15bis č.3910.

3.2.1971 kpt. Josef Holub s vrtulníkem Mi-1 č.4043 musel kvůli námraze přistát do terénu u Rožďalovic u Mladé Boleslavi. Při letu na trati Panenský Týnec - Hradec Králové se začala vytvářet silná vrstva námrazy, odmrazovací systém nepomáhal a skrze 3mm ledu na čelním skle nebylo dobře vidět ven. Pilot otevřel boční okénko a s hlavou venku přistál na poli.

14.4.1971 spolu s pumami odhodil na střelnici v Malackách mjr. František Smejkal, letící na MiGu-15bisSB č.3847, i podvěšené přídavné nádrže.

18.5.1971 se kpt. Jiří Velek přesouval na MiGu-15bisSB č.3141 na záložní letiště Dlouhá Lhota. 7 minut po startu nastala pulzace motoru a pilot nouzově stoupal a pokušel se motor udržet v chodu. Motor ale vysadil a ve výšce 1.000m se pilot musel katapultovat. Překryt kabiny se přitom jen nadzvednul a pilot ho musel odtlačit rukama. Pilot na padáku přistál nezraněn. Letoun dopadl u obce Bílsko u Hořic v Podkrkonoší. Závada na motoru vznikla zadřením zkorodovaných plunžrů obou vysokotlakých palivových čerpadel. Plunžry zkorodovaly působením volné vody v palivu, letoun před letem 75 dní nelétal.

9.7.1971 se piloti pluku účastnili letecko-taktického cvičení na území PLR. Přeletěli na letiště Babimost, odkud létali nad střelnici Žary. Při jednom z letů kpt. Václav Veselý na MiGu-15bis SB č.3133 podvědomě zmáčknul tlačítko odpalu raket LR-130, 4 rakety byly odpáleny mimo cílovou plochu a vybuchly 700m od stanoviště směny řízení.

V srpnu navštívilo útvar vedení KSČ v čele s G.Husákem a vysvětlovali příslušníkům útvaru význam spojeneckého cvičení Štít 72.
Do funkce velitele pluku se dostává pplk. Liboslav Liška.

Z důvodu oprav VPD na královéhradeckém letišti se pluk přesunul do Čáslavi, kde se mj. podílel na natáčení filmu „Vysoká modrá zeď“.

Na podzim se někteří piloti pluku účastnili cvičení Granit 74.

7.5.1975 navštívil letiště trojnásobný nositel Zlaté hvězdy hrdiny SSSR, válečný stíhač a maršál letectva SSSR A.I.Pokryškin, který se zde zúčastnil besedy s piloty 30.sbolp.
V polovině roku se 3.letka stala 4.letkou 1.slp na letišti v Českých Budějovicích a byla zařazena do systému hotovostí PVOS.
V září 1.letka přebírá nově vybudovaný rozptyl úlů na královehradeckém letišti.
V říjnu opět dochází k pokusům se sloučením pilotů a nelétajícícho personálu v jednu letku.

V prosinci se novým velitelem pluku stal mjr.Ľubomír Janko.

Na jaře bylo u 3.lšp v Piešťanech zahájeno přeškolování pilotů 30.sbolp na letouny L-39.

V květnu proběhlo cvičení, při němž došlo k přeletu celého pluku na záložní travnaté letiště v Poličce.
V říjnu se konaly oslavy 35. výročí založení válečného 3.bilp ačkoliv 30.sbolp nebyl jeho přímým pokračovatelem (což v rámci oslav veřejně nezaznělo), ale pluku byla propůjčena od roku 1958 bojová zástava zrušeného 30. „Ostravského“ bitevního leteckého pluku, který tímto nástupcem byl.

22.3.1980 došlo k úmrtí vojáka základní služby. Voj. Jiří Pípal prováděl motorovou zkoušku letounu MiG-15UTI, během které vystoupil z kabiny letounu. Vstoupil za letoun, kde se dostal do proudu plynů vystupujících z trysky, které ho zvedly a po několika metrech letu s ním udeřily o betonovou plochu letiště. Vojín zemřel na četná vnitřní zranění během převozu do nemocnice.

7.10. přilétají na královéhradecké letiště první tři letouny L-39ZA č.2344, 2347, 2350, které mají postupně nahradit vyřazované MiGy-15.
9.11. bylo započato přeškolování 1.letky na letouny L-39ZA.
Rozkazem velitele letectva a PVOS bylo po 31.12.1982 zakázáno létat s letouny MiG-15.
K 31.12.1982 končí bývalá 3.letka 30.sbolp v Českých Budějovicích svou činnost v systému PVOS jako 4.letka 1.slp a je přeřazena zpět k domovskému útvaru v Hradci Králové.

Po 1.1. se pluk dostal do nebojeschopného stavu, s MiGy-15 se létat nesmělo a na L-39ZA nebyli piloti ještě vyškoleni.
22.2. byl zahájen praktický výcvik na L-39. K pluku dorazily další letouny L-39ZA č. 2341, 2418, 2427, 3901, 3903, 3905 a 4707.
V březnu se konečně fyzicky vrací 3.letka z Českých Budějovic. Vrací se ovšem už bez letounů MiG-15.
V dubnu při přesunu z Malacek do Hradce Králové musel z důvodu nevyhovujících letových podmínek (silná sněhová přeháňka) přistát do terénu u Žamberka Mi-1 z velitelského roje.
V první polovině roku bylo rozhodnuto, že nově vyrobené letouny L-39 dodávané do SSSR už nebudou přelétat piloti z VVLŠ SNP, ale piloti 30.sbolp. A tak od 23.6.1983 až do roku 1990 přelétli piloti 30.sbolp (a následně 30.bilp) celkem 1404 letounů z továrního letiště ve Vodochodech na ukrajinské letiště Ivano-Frankovska. 26.8.1983 ještě jiných 8 letounů přelétli na rumunské letiště Boboca.
Na přelomu roku bylo zahájeno přeškolování pilotů na nový typ klasického bitevního letounu, Su-25K.

V březnu byly od speciální jednotky Su-7 staženy letouny Su-7BM č.5319 a 5320 a byly zrušeny. 24.6.1985 se 30.sbolp přesunuje na letiště Pardubice. De facto přelétá jedna letka Su-25K v počtu 12ks.
V září se pluk poprvé a naposledy zúčastňuje zkušebního provozu na dálničním úseku u Měřína.
3.10. L-39ZA z 2. letky působící v systému PVOS zasáhl proti narušiteli hranice – americkému vrtulníku AH-1S Cobra. Po vypálení salvy raket S-5M byl vrtulník pravděpodobně poškozen, ale odletěl do Německa.
1.11.1985 byl pluk přejmenován a bylo mu vráceno označení 30. bitevní letecký pluk „Ostravský“.
Díky tomu, že nebylo možné v rámci jednoho letiště skloubit provoz podzvukové letecké techniky (Su-25K a L-39ZA) a nadzvukových Su-7, bylo rozhodnuto o přesunu speciální jednotky zpět do Náměště nad Oslavou (říjen-listopad), i když „papírově“ stále zapadala do stavu 30.bilp. Z jednotky se stal výcvikový kurs pro přeškolování na Su-22. V prosinci se místo dvou zrušených Su-7BM zařadily do speciální jednotky Su-7BKL č.6009 a 6010.
K 31.12. byla ukončena činnost rozptýlené 2. letky v rámci PVOS.

V březnu 1986 byl z kursu vyřazen Su-7BM č.5516 a vrácen k 20.sbolp. Rokem 1986 končila technická životnost většiny letounů z „atomové letky“ a tak padlo rozhodnutí ji zrušit. V únoru vydal hlavní inženýr letectva rozhodnutí, kterým letounům prodloužil technickou životnost do 31.12.1986, ale současně je zakázal zařazovat do letového provozu. Dalším nařízením byly letouny čísel 5321, 5329, 5333, 5334, 5418 a 5430 k 30.říjnu zrušeny. Ostatní letouny č.5521, 5919, 6002, 6009, 6010 a 1015 byly v září dokumentačně předány zpět k 20.sbolp, kde byly ještě na nějakou dobu zařazeny do služby. Současně byl kurs (zpočátku speciální jednotka) ukončen a rozpuštěn.
V létě se pokračovalo v dodávkách letounů Su-25K. Dorazila č.8077, 8078, 8079, 8080, 8081. Jsou to poslední letouny, které je možno uschovat do úlů, víc místa na letišti Pardubice pro 30.bilp nebylo.

Na jaře se do výzbroje pluku dostaly další nové letouny Su-25K č.9013, 9014, 9093, 9094, 9098, 9099, v létě pak č.1002, 1003, 1004, 1005, 1006, 1007, 1008 a 1027. Všechny tyto letouny však pro nedostatek místa musely zůstat pod širým nebem, pouze v přední části přikrývané plachtami. Samozřejmě se to časem projevilo na kvalitě povrchu a sytosti kamuflážních barev. Všechna dosud černá trupová čísla byla na jaře doplněna bílým lemem, ale v létě už všechna čísla byla celá bílá.

Po čtyřech letech od zavedení do výzbroje pluk obdržel první dvě spárky Su-25UBK, č.3237 a 3348, což se brzo projevilo na zvýšení kvality výcviku.
17.11.1988 převzal pluk „Putovní prapor Ministra národní obrany ČSSR“ za dosažení výtečného hodnocení v uplynulém výcvikovém roce a za výrazné výsledky při osvojování nové letecké techniky. Velitelem pluku se ke konci roku stal pplk.Jindřich Brchel.

V únoru byl do funkce velitele pluku ustanoven pplk.Karel Hřebačka.
V září se plk.Griga s letounem č.1027 zúčastnil „XVIII.leteckého dne s Květy“ v Mošnově.

K 31. květnu 1990 je 30. bilp vyjmut z podřízenosti 34. sbold a předán do přímé podřízenosti 10. LA.
Su-25K č.1027 se zúčastnil „XIX. Leteckého dne s Květy“ v Prostějově.
2.10.1990 došlo po jednadvaceti letech k letecké katastrofě v řadách pluku. Nácvik prvků vysoké pilotáže v nízké výšce se stal osudným zástupci velitele 2.letky 30.bilp. Mjr.Pavel Franc zahynul v troskách letounu L-39ZA č.3901 při nácviku na ukázku pro NGŠ italské armády na letišti Čáslav.

Letouny Su-25K a UBK se zúčastňují leteckých dnů v západní Evropě.

Na konci května je dokončen nástřik kamufláže Su-25K č.9013, jde asi o nejznámější kamufláž stroje čs. letectva známou po celém světě - Žabák. Ve stejnou dobu se po GO z Trenčína vrátil v nové kamufláži letoun č.5006.

Letouny Su-25K č.9013, 8077, 5008 a L-39ZA č.5017 se zúčastnily 17.-18. července CIAFu 93 v Hradci Králové.
Po rozdělení republiky byl k 1. červnu 1993 založen vrtulníkový roj 2. letky 30. bilp. Sestával z Mi-2 č.0709 od 51. vrp. z Prostějova, která byla v říjnu bnahrazena jinou Mi-2 a to 0713. Dále byly ve stavu 2 Mi-8, č.0818 z Bechyně a od 16.12.1993 č.0816 z Brna - Černovic od 2.divize PVO.

12.4.1994 došlo k vyjetí letounu Su-25K č.1003 z dráhy, když při zkouškách brzdícího padáku PB-90 za vytrvalého deště došlo k utržení padáku a letoun se nepodařilo na dráze zabrzdit. Letoun se po aktivaci dvou rollstopů podařilo zastavit asi 80m od prahu dráhy. Pilot zůstal nezraněn.

Poslední aktualizace: