Historie pardubického letiště

Mnichovská krize

13.9.1938 přelétly z Hradce Králové na letiště Pardubice části 73. a 74. bombardovací letky Leteckého pluku č.6 vyzbrojené bombardéry B-71.
Po přeletu byly letouny rozmístěny po okraji letiště a mužstvo začalo budovat okopy. V případě napadení wehrmachtem měly letky za úkol bez stíhacího doprovodu napadnout asi 9 letouny B-71 nádraží v Breslau.

20.9.1938 přiletěli na pardubické letiště sovětští letci na rekognoskaci letiště.

V září roku 1938 fungovala v Pardubicích hlásná služba čs. protiletadlové obrany. Měla označení SH „E“ a byla jedním z podúseků ústředního stanoviště hlásné služby ÚHS „A“ v Praze pro 1. armádu v Čechách.

V době všeobecné mobilizace (23.9.1938) byla zrušena Letecká brigáda, většina velitelství pluků a některá velitelství perutí. Vznikly nové letky složené ze záložníků. Z letounů byly odstraněny plukovní znaky (a už se na ně až do okupace znovu nenamalovaly).Do 24 hodin po vyhlášení mobilizace mělo být letectvo rozptýleno ze svých mírových základen na mobilizační letiště.

K 29.9.1938 (16.00) byl stav následující:

Peruť III/4 měla krycí jméno „Kazatel“, její letky přísluší k bojovému letectvu 1. armády (velitel brig.generál Karel Janoušek), bojovým úkolem letek bylo stanoveno „stíhání a bitevní nálety ve vymezeném úseku“. Velitelem perutě byl v tuto dobu mjr.Alexander Hess.

46. stíhací letka – krycí jméno „Divadlo“, 10x B-534
velitel kpt.Rajmund Orel
mírové letiště Pardubice, mobilizační Přelouč a Bohdaneč, záměnné Veltrusy

47. stíhací letka – krycí jméno „Dobyvatel“, 10x B-534
velitel npor.František Weber
mírové letiště Pardubice, mobilizační letiště Klešice u HM nebo Kralupy nV, záměnné Veltrusy

48. stíhací letka – krycí jméno „Generál“, 10x B-534
velitel škpt. Bílek, posléze (od 28.9.?) npor. Formánek
mírové letiště Pardubice, mobilizační letiště Přelouč (Kobešov) a Veltrusy, záměnné Zdiby, Bykov

50. stíhací letka – krycí jméno „Demokrat“, 10x B-534
byla do 29.9.1938 12.00 u bojového letectva 1. armády na letištích Kralupy, Veltrusy a Brázdím, ale poté jako součást TOPL (Teritoriální obrana proti letadlům) přeřazena s úkolem obrany okrsku „D“ Trenčín
mírové letiště Pardubice [4], mobilizační letiště Trenčianské Biskupice, záměnné Silhoť, Žilina.

Podle „Všeobecného operačního rozkazu č.1 z 28.9.1938 07.35hod“ (velitel letectva 1.armády brig.gen. Karel Janoušek) se měla peruť III/4 přesunout do večera na letiště kralupy a Veltrusy, ale dle [1, 4] se kpt. Orel přesunul do Přelouče, ostatní zůstali.

V době mobilizace došlo k posílení PL obrany Exposie Semtín (základní obranný obvod TOPL krycí název „Brožík“) 3 bateriemi protiletadlových děl, dvěmi světlometnými četami a třemi rotami velkorážních protiletadlových kulometů.

Od 15.10.1938 byla peruť III/4 odvelena ke 3.armádě s úkolem ostrahy státní hranice v úseku od Váhu po čáru Ballasagyarmat – Čechovce – Lietava – Pliešovec.

[1] „Historie letiště v Pardubicích od jeho vzniku do roku 1945" - Pavel Petr; Zprávy Klubu přátel Pardubicka 7-8/1999
[2] „Vzduch je naše moře“ - Jiří Rajlich, Jiří Sehnal; Naše vojsko, Praha 2002; ISBN 80-206-0589-4
[3] „Pardubické letiště v mobilizaci roku 1938“ - Miroslav Vostatek; Zprávy Klubu přátel Pardubicka 5-6/1989
[4] „Československé letectvo v roce 1938“ - Miloslav John; Baroko & Fox, Beroun 1996; ISBN


Poslední aktualizace: