V polovině roku 1951 probíhalo na letišti v Mladé přeškolování leteckých pluků na proudovou techniku. Piloti, kteří neprošli "z kádrového hlediska" byli převeleni do Plzně, na letiště Plzeň - Bory.
1.6.1951 byla v Plzni zřízena 22. letecká divize "Mesršmítová" a jí podřízené 4. a 18. letecké pluky.
18. letecký stíhací pluk, VÚ 9668, byl zřízen na základě výnosu MNO č.j. 004226/OMS z 24.5.1951 a nařízení MNO-VL čj.0012754 z 30.5.1951.
Při zřízení byl ustanoven velitelem pluku mjr. let. Oldřich Doskočil.
Ještě v roce 1951 se ppor.Stanislav Kadlec po splnění úkolu vracel na letounu C-2 na plzeňské letiště, ale přešel do nízkého letu korytem Berounky, který nezvládl. Po zachcení špičky stromu letoun dopadl na zem a pilot zahynul.
V r. 1952 pluk začal používat označení 18. letecký stíhací pluk pístový (VÚ 9668), velitelem pluku byl npor. let. Zdeněk Praus.
V tomto období byl pluk vyzbrojen:
22 x Avia S-199,
2 x Avia CS-199,
9 x C-2 (Arado Ar-96B bez výzbroje).
Npor. Prause nahradil ve funkci velitele pluku kpt. Miroslav Lindovský.
22.10.1953 byl pluk redislokován do Pardubic. V březnu 1954 byl v souvislosti s plánovaným přezbrojením na S-102 přejmenován na 18. letecký stíhací pluk proudový (VÚ 9668).
V září 1954 bylo ve stavu pluku:
31 x Avia S-199,
10 x C-2,
35 x S-102.
Pluk tak měl ve stavu letadla, na která ještě nebyl přeškolen. Přeškolení na proudovou techniku, letouny S-102, začalo až v listopadu.
V roce 1954 pluk patřil pod velitelství 22. sld v Chrudimi, spolu s brněnským 3. slp a pardubickým 4. slp.
12.8.1955 havaroval por. Zdeněk Hurník s letounem S-102 č. EX-58. Letoun se dostal do vývrtky, kterou pilot nezvládnul. Ve výšce 1.400m se katapultoval. Letoun dopadl v prostoru Lipec u Týnce nad Sázavou. Pilot se při katapultáži lehce zranil.
1.2.1956 se do vývrtky dostal i por. Zdeněk Smetana s letounem S-102 č. VT-?? (výr.č. 141575). Pilot se ve výšce 1.000m katapultoval, letoun byl zcela zničen.
23.4.1956 havaroval kpt. Anton Gendiar s letounem S-103 v.č.613647. Letounu vysadil motor kvůli zamrznutí palivového filtru. Pilot dostal pokyn, aby se katapultoval, který nesplnil a přistál do terénu u obce Záchlumí okr. Žamberk. Letoun se při přistání rozpadl na tři kusy a pilot byl přitom těžce zraněn.
Na konci roku 1956 měl 18.slp ve stavu: 42x MiG-15, 10x MiG-15bis a 4x UTI MiG-15.
Podle tehdy platného předpisu nesly letouny jednotlivých letek pluku následující označení
příslušnosti letounů k útvaru (do 30.6.1957):
Velitelský roj - DA-01 a dále ( nejvýše -09)
1. letka - PS-10 a dále (nejvýše -29)
2. letka - BS-30 a dále (nejvýše - 49)
3. letka - EX-50 a dále (nejvýše - 69)
4. letka - VT-70 a dále (nejvýše - 89) - přiděleno až 8.11.1955 na základě Č.j 083698 MNO VL.
Posledním velitelem 18. slp byl mjr. Jozef Roth.
Pluk byl v roce 1958 reorganizován na 18. stíhací bombardovací letecký pluk Pardubice, VÚ 9668. V podřízenosti přešel pod velitelství 34. sbold v Čáslavi.
Pluk byl vybaven letouny MiG-15 SB, MiG-15bis SB, MiG-15UTI a MiG-15bis R.
26.5.1958 musel kvůli pulzaci motoru přerušit start npor. Josef Hučík. Při brždění ale pilot spálil brzdy, přejel VPD, dostal se až za železníční trať Pardubice - Chrudim, kde se zcela zničený letoun zastavil.
Velením pluku byl pověřen kpt. Svatopluk Rozsypal.Dalšími veliteli pluku po něm byli pplk. Anton Lacika a mjr. Josef Roth. Přesné údaje o jejich funkčních obdobích nemám.
10.3.1959 na letecké střelnici Leština při nácviku útoku na pozemní cíl zachytil por. Dušan Komenda o vrcholky stromů. Vystoupal a katapultoval se. MiG-15 č.0439 byl zničen.
21.3.1959 došlo na letecké střelnici Bělečko ke katastrofě MiGu-15 č.0517, při níž zahynul npor. Jindřich Weber. Při vybírání zteče na pozemní cíl se neudržel svého vedoucího a zachytil o stromy.
K další letecké katastrofě došlo už 23.4.1959 během nácviku na leteckou přehlídku. Při provádění nízké levé zatáčky ve skupině došlo ke kontaktu křídla letounu MiG-15bis č.1550 se zemí. Pilot npor. František Lukáč srážku letounu se zemí nepřežil.
5.března 1962 havaroval MiG-15bisSB č.1818. Při ostrých střelbách na střelnici u Malacek došlo po odpalu rakty LR-55 k její okamžité explozi. Letoun začal hořet, pilot npor.Boris Freiss ještě stihnul vystoupat do bezpečné výšky a provést katapultáž. Letoun byl zcela zničen, pilot přistál na padáku nezraněn.
18.4.1962 odstartoval pilot por.Oldřich Trnka na letounu MiG-15 č.1841. Bohužel, v jeho letounu zůstala zajišťovadla katapultážního systému. Naštěstí zodpovědný technik tuto situaci ihned nahlásil a pilot bez potíží přistál. Technik byl kázeňsky potrestán.
14.3.1963 došlo k letecké katastrofě, při níž ztratil 18.sbolp jednoho pilota a dva letouny. Při nácviku zteče na vzdušný cíl ve výšce 6.500m došlo ke srážce s cílem nad osadou Krokčín. Vedený npor. Vnislav Vodička na MiGu-15SB č.1583 zahynul a kpt.Josef Slanina se úspěšně katpultoval z MiGu-15SB č.1827 a přistál na padáku u Velké Bíteše. (Pozn. takto čísla letounů přiděluje pilotům [7], v [8] jsou naopak.)
29.4.1963 (podle [8] 27.4.) havaroval další MiG-15SB 18.sbolp, tentokrát kvůli technické vadě pohonné jednotky. Pilot npor. Zdeněk Kadlec se musel katapultovat, na zem se dostal nezraněn. Jeho MiG-15SB č.1309 dopadl krátce po poledni blízko obce Sobiňov u Ždírce nad Doubravou.
17.2.1964 došlo ke katastrofě, při níž zahynuli dva piloti 1.letky a byla zničena 3 letadla.
Při nácviku létání za ztížených povětrnostních podmínek byl prováděn nácvik navádění na vzdušný cíl. Dva piloti, velitel letky a jeho zástupce čekali ve svých strojích (MiG-15bisSB č.1554 - mjr. Jan Jeřábek a č.1303 - kpt. Jan Jurečka) v určeném prostoru nad DPRNS Pardubice ve výšce 6000m na povely řídícího létání. Jiný pilot, npor. Jaroslav Pikal se ve stejné výšce výšce vracel na MiGu-15bisSB č.0526 z navigačního letu, řídící létání mu nedal žádné pokyny, ačkoliv se mu dvakrát ohlásil, a došlo ke srážce dvou strojů. Trosky z nich poškodily letoun třetí, mjr. Jeřábek a npor. Pikal zahynuli, kpt. Jurečka byl donucen opustit svůj letoun bez katapultáže "postaru" ve výšce 2.500m a v bezvědomí se na padáku dostal na zem. Trosky letounů dopadly v blízkosti Hrochova Týnce.
Od roku 1964 byl velitelem pluku pplk. Ladislav Sochor.
12.1.1965 měl velké potíže pilot npor. Pavel Bohuslav. Při letu na MiGu-15bis č.1836 došlo k zablokování řídící páky. Bohužel k tomu došlo během klesání a tak neovladatelný letoun mířil pod úhlem 65° k zemi a neustále zrychloval. Při rychlosti blížící se rychlosti zvuku došlo k uvolnění páky a pilot i stroj byli zachráněni. Příčinou zablokování kniplu byla zapomenutá kazeta do fotokulometu, která uvízla v uzlu centrálního řízení. Vibrace letounu na vysoké rychlosti pak tuto kazetu uvolnily.
V šedesátých letech pluk disponoval několika vrtulníky Mi-1. 21.6.1965 při přistávání s Mi-1 č.4009 (pilot pravděpodobně kpt. František Slípka) došlo k otáčení vrtulníku doleva. Příďový podvozek zachytil o zem a vrtulník následně tvrdě dopadnul. Došlo pouze k prasknutí vzpěry příďového podvozku.
15.7.1965 npor. Pavel Bohuslav zalétával MiG-15 č.1315 po opravě. Vyskytly se problémy s nakláněním stroje, stroj byl po zasunutí podvozku značně nestabilní. Časté prudké pravé náklony letounu pilot jen s obtížemi vyrovnával. Před přistáním ohlásil řídícímu létání vysunutí podvozku, samu akci však neprovedl a letoun dosedl na břicho. Letoun začal hořet, pilotovi se podařilo opustit ho nezraněn.
V září musel opustit na sedačce svůj MiG-15R i npor. Vojtěch Smolka. Při návratu z průzkumného letu mu při okruhu nad letištěm vysadil ve výšce asi 300m motor a pilot se katapultoval. Příčinou selhání motoru bylo ukroucení hřídele horního čerpadla, zřejmě v důsledku přítomnosti volné vody v palivu.
20.9.1965 havaroval MiG-15bisR č.3114. Ve vodorovném letu ve výšce 300m nad terénem došlo k náhlému vysazení motoru, pilot npor. Vojtěch Smolka se zbytkem rychlosti ještě vystoupal do výšky 450m a katapultoval se. Letoun dopadl v blízkosti obce Moravany. Příčinou havárie byl vysoký obsah vody v palivu, který zapříčinil zadření plunžů palivových čerpadel.
K 1. 10. 1966 pod 34. sbold patřil 2., 18. a 28. sbolp. Ve stavu 18.sbolp bylo 33 MiGů-15SB a 13 MiGů-15bis.
6.10.1965 odhodil kpt. Bohdar Táborský z letounu MiG-15SB namísto cementových pum rakety pro neřízené střely LR-130. Raketomety svůj nedobrovolný let přestály bez poškození a byly nadále používány.
Od 16. do 22.10.1965 probíhalo na území NDR velké spojenecké cvičení "Říjnová bouře". Za ČSLA se mimo jiné účastnily tohoto cvičení i příslušníci 18.sbolp Pardubice s letouny MiG-15bis. Vlastní vzlety byly prováděny ve dnech 20.-22.10.1965 za nepříznivých povětrnostních podmínek. Piloti dosáhli výborných výsledků, velitelé letek mjr. Otto Vandl a mjr. Rudolf Lev byli odměněni věcným darem s věnováním, dalšími odměněnými byli i starší inženýr pluku mjr. Vladislav Kroupa a letovod VS pluku mjr. Stanislav Sfodia.
14.1.1966 odpadl po startu překryt přední části kabiny letounu MiG-15UTI. Pilot por. Pavel Pilný špatně dorazil páku překrytu a tak hned musel jít na přistání. Překryt byl nalezen a opraven.
13.1.1967 se málem srazil startující MiG-15 s Tatrou T-111. Při nočním létání řidič tatry vjel na VPD a jen díky pozornosti pilota (kpt. Karel Kočí), který si všimnul většího počtu světel v dálce, než bylo obvyklé, nedošlo ke srážce.
21.3.1967 vnikl do kabiny MiGu-15bis č.3614 hustý horký dým. Kpt. Josef Černý jím byl natolik omámen, že nějakou chvíli neměl letoun plně pod kontrolou, teprve po odhermetování kabiny se situace ustálila a pilot přes mraky sestoupil a urychleně přistál.
V dubnu 1967 ukončil útvar letovou činnost a letouny a pozemní technika byly přesouvány k jiným útvarům.
S účinností k 1.9.1967 byl 18.sbolp zrušen.
„Zrušená křídla“ - Miroslav Lorenc, Stanislav Rogl; Votobia, Olomouc 2000; ISBN 80-7198-405-1
[2]
„Přežij, pilote!“ - Ladislav Sochor; Erika, Praha 2002; ISBN 80-7190-745-6
[3]
„Československé vojenské letectvo 1945 – 1957“ - Miroslav Irra, Jaroslav Matoulek, Stanislav Vystavěl; Vydavatelství Jan Máče, Praha 2004; ISBN 80-903508-0-1
